V hudební výchově vás to možná neučili, ale co se týká hudebních pojmů, převážná většina, ne-li všechny pocházejí z italštiny.
Pokud skladatel zapisuje svou skladbu do notové osnovy, nezapisuje tam jenom noty. Musí určit rytmus, musí zapsat, která část se bude hrát nahlas a dát do hry veškerou energii a kdy má hráč hrát potichoučku, tak aby posluchač musel natahovat uši. K tomu všemu a mnoha dalším poznámkám slouží hudební značky a pojmy.
Hrát piano pianissimo nebo forte fortissimo, to asi odhadnete i bez znalosti italštiny co znamená, ano, jedná se o hlasitost. A pojmy jako crescendo a decrescendo znamenají zrychlit nebo zpomalit. Smyčcové nástroje znají pojem pizzicato. Znamená to, že nebudete hrát smyčcem, jak se běžně na smyčcové nástroje jako jsou housle, viola či violoncello hraje, ale budete noty vybrnkávat. Jenom prsty, při pizzicato se rozhodně nepoužívá trsátko jako u kytary. S kytarou ale mohou mít jeden pojem smyčcové nástroje stejný, a to je vibrato. Je to zvukový efekt, kdy kolísáním prstu na struně a na dané tónu nehrajeme jen čistý tón, ale rozvibrujeme ho o kousek tónu výš a níž. U smyčcových nástrojů a klasické kytary to musíme provést prstem, u elektrické kytary použijeme vibrato pedal, který rozvibruje tón elektronicky.
Naučit se hrát na hudební nástroj, to není jen naučit se noty a pomlky, ale musíte se naučit i mnoho hudebních značek a pojmů. A protože jsou pojmy veskrze italsky, můžete na dovolené v Itálii tyto pojmy použít, i když nebudete na nic hrát. Kdo by neznal výraz presto, presto. Ale abychom nekřivdili latině, i ta má v hudbě své výrazy. Jsou to názvy hlasů, kterými ženy a muži zpívají. Slova jako alt, bas nebo tenor pochází z latiny. Naučili vás něco z toho v hodině hudební výchovy? Možná ano, ale zapomněli jste to, tak jsme vám to teď připomněli.