Lidé se baví všelijak. A to – jak je každému nad slunce jasné – i více než rozmanitými způsoby. Každý podle svojí nátury.
Někdo má koníčky ryze přízemní. Znáte to – sbírání známek, mincí, pohlednic, nálepek a podobně. Nic světoborného.
Jiný může mít zájmy sice rovněž tak jaksi přízemní, ovšem už přece jenom vyšší. Dejme tomu sbírání nějakého toho opravdu hodnotného umění, cenných historických relikvií atd.
Další mohou mít zájmy třeba takové, další onaké.
A někdo zastává názor vyjádřený v notoricky známé básni. „My bychom vzhůru k nebesům…“ Znáte to.
A když se takoví chtějí vydat vstříc k výšinám, nemaje pochopitelně coby lidé křídla, volí si za koníčka dejme tomu zipline.
Že nevíte, co to zipline je? Vězte, že ani já jsem to do této chvíle nevěděl. Totiž jak se to vezme. Nevěděl jsem, co obnáší název zipline, ačkoliv mi rodiče něco takového postavili u chaty už dlouho předtím, než se u nás podobné rádoby honosné a cizojazyčné názvy dostaly do módy. I když je jasné, že jsme malá země a tudíž to tehdy nebyl zase až takový zázrak, jaký se občas nabízí dnes našim současníkům.
Zmíněná spočívá vlastně v tom, že se někde mezi dvěma vysoko umístěnými body natáhne lano a člověk se po něm vozí, jsa podoben lidské lanovce.
Aby to zůstalo zábavou a nestalo se z toho drama nebo dokonce nástroj na zabíjení, musí být toto lano mimořádně kvalitní, s hodně velkou nosností. A jeden ze zmíněných dvou bodů musí být logicky níž než ten druhý. Aby tu zafungovala gravitace a člověk tak jel namísto nekonečného pohupování se na jednom jediném místě.
Člověk se na nejvyšším bodě této dráhy zavěsí na lano kladkou a pak už se v té které nabízené poloze rozjede kamsi dolů k níže položenému bodu.
Podobnou kratochvíli prý lidé provozují již od sedmdesátých let minulého století a dosud se neomrzela. Ani ve světě, ani u nás. Kde prý se toto provozuje asi na třech místech v Harrachově, Bouzově a Hluboké nad Vltavou.
Ovšem i náš rekordní úsek je prý vcelku krátký, alespoň ve srovnání s desetinásobně delšími lany v jihoamerickém Peru a rekordně dlouhým skoro tříkilometrovým lanem ve Spojených arabských emirátech.
Kde to tedy musí být vážně pořádná jízda!