V tom se nedokáže česká společnost rozhodnout – podstatná část lidí by uvítala nevědomky lepší a větší odbory, častější v každé firmě, ale zároveň aktivní. Stát by uvítal více finančně gramotných lidí, protože takoví odlehčují nejen sobě, ale i státu. Dostat to do lidí je těžší, než by jeden řekl, hlavně, pokud starší generace, která zažila jistoty socialismu, neustále prohlašuje stará hesla a volá po starých pořádcích. Není nic horšího, než když vaše úsilí někdo podrývá zevnitř. Stát se ale moc nesnažil, to je na tom snad i to nejhorší.
Odbory jsou hlavně pro lidi
Ve spoustě firem existují odbory, ty mají však jakousi „hereckou roli“ spíše, než že plní funkci odborů. Největším držákem je samotný zaměstnavatel, který samozřejmě nechce, aby v jeho fabrice bujely nějaké kontrarevoluce. Sám platy zvýšit nechce. Lidé chodí individuálně a lidi individuálně odpálkuje. Zatímco v Mladě Boleslavi jsou silné odbory, které si vynucují, co mohou, ve zbytku republiky to je spíše krásná idylka než realita. Zaměstnavatel mnohdy dělá vše proto, aby žádné odbory nevznikly fakticky, to znamená, že sice jsou založeny formálně, ale nikdo v nich není anebo je v nich dosazené vedení, které to drží pod palcem. Jsme totiž zvyklí ohýbat hřbet, a tak se to všem hodí. Za to ale nemůže EU ani Kalůsek ani Babiš, ale za to může český občan, který raději bude nadávat u piva.
Finančně gramotní občané
Postrach mnohých finančních společností a lichvářů, tj. finanční gramotnost obyvatelstva, která je až rekordně nízká, na to, jak dlouho žijeme v kapitalismu. Neustále žadoníme o půjčky a dostáváme se do neustálé spirály. Nadáváme na exekutory, kteří nám zabavili majetek, byť si za to z velké části můžeme sami. Lidé si berou druhé, aniž by věděli, jaké dluhy budou muset platit, nic si nezjišťují, neověřují, slepě důvěřují, že se ti druzí nechají ošidit od nich. Finanční gramotnost by mnohé vyřešila, taková změna ale přijde až za několik desetiletí, nejdřív musí vzdělávaná generace dozrát – a to ještě chvíli potrvá.